Zámek Schönbrunn

0

Pokud by se rozhodovalo o jediném symbolu rakouské metropole, mohl by se mezi kandidáty ocitnout třeba Prátr. Schönbrunn by ale jistě soupeřil o přední příčky.

© Schloss_Schoenbrunn_Kultur-_und_Betriebsges.m.b.H._Severin_Wurnig

Místo, kde na vás dýchnou dějiny

Pohádkovému zámku se přezdívá „vídeňský Versailles“. Stavba se nachází v západní části města. Za výstavbou překrásného reprezentativního sídla stojí císař Leopold první. Ten náročný úkol svěřil na konci 17. století architektovi Bernardu Fischerovi z Erlachu. Na místě dnešního Schönbrunnu dříve stával letní palác, původní letohrádek byl ale zničen Turky.

 

V roce 1693 se tak začínají rodit první vize na novou stavbu. A už v roce 1700 bylo dokončeno střední křídlo. Zprvu velkolepý projekt nakonec dostavěl architekt Nicolo Pacassi v trochu „skromnějším“ provedení.

© Schloss_Schoenbrunn_Kultur-_und_Betriebsges.m.b.H._Severin_Wurnig

Skromnějším opravdu jen v uvozovkách, celý komplex po dostavění totiž čítá 1441 pokojů. Barokní zámek je dnes považován za jeden z nejkrásnějších areálů, které byly v tomto slohu v Evropě vystavěny. Od druhé poloviny 18. století až do roku 1918 v něm také měli rakouští císaři svou rezidenci. Roku 1830 se zde narodil pozdější panovník František Josef a v paláci s ním žila i jeho manželka – slavná Alžběta Bavorská alias Sissi.

Schönbrunn, pravý šperk Vídně

Ostatně právě soukromé pokoje panovnického páru jsou součástí jednoho z celkem dvou návštěvních okruhů zámku. Druhý okruh zahrnuje prostory z 18. století, kdy vládla Marie Terezie. Právě ta pozdvihla Schönbrunn na politické centrum celé Evropy.

© Schloss_Schoenbrunn_Kultur-_und_Betriebsges.m.b.H._Severin_Wurnig

Čínský oválný kabinet sloužil císařovně k tajným poradám se státním kancléřem Kounicem. Zdobení kabinetu je odkazem na tehdejší módní vlnu japonského a čínského umění. V Zrcadlovém sále zase Marie Terezie poslouchala muzicírování tehdy teprve šestiletého Mozarta. Modrý čínský salonek se do dějin vepsal jinak: Psal se rok 1918 a v místnosti s poetickým názvem podepsal císař Karel I. Abdikaci, čímž zároveň zanikla monarchie.

Vnitřní vybavení prozrazuje rokokového ducha. Dokazují to hlavně majestátní bílé sochy s překrásnými ornamenty z ryzího zlata. Budou-li vám křišťálové lustry na zámku povědomé, hádáte správně. Opravdu jsou českého původu.

© Schloss_Schoenbrunn_Kultur-_und_Betriebsges.m.b.H._Severin_Wurnig

Zámek je nicméně skvostem nejen z architektonického hlediska. Za návštěvu stojí i zdejší zahrady s labyrintem. Z parku se otevírá okouzlující výhled na Vídeň, je proto vyhledávaným cílem jak turistů, tak i místních obyvatel, kteří sem míří odpočívat. Zámek spolu s parkem byl též zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.

© Schloss_Schoenbrunn_Kultur-_und_Betriebsges.m.b.H._Severin_Wurnig

Jednu z dominant parku tvoří Glorietta neboli vítězný oblouk. Ten byl vystavěn na počest habsburské dynastie coby připomínka vítězství nad Prusy v bitvě u Kolína, která proběhla roku 1757.

Nejen kulturou živ je návštěvník

Nejstarší zoologická zahrada na světě, kterou tu také najdete, nadchne děti i dospělé. Za jejím založením stojí František Štěpán Lotrinský, lotrinský vévoda a manžel císařovny Marie Terezie. V současnosti zde chovají více než 500 druhů zvířat. Mimo to můžete navštívit i skleník, v jehož útrobách se nachází deštný prales.

Vyhledávanou atrakci představuje také Wagenburg. Jedná se o muzeum kočárů, které návštěvníky provede nebo spíše proveze, obrazně řečeno, vozovým parkem vídeňského dvora. Součástí prohlídky jsou také ukázky dobových kostýmů.

Během roku se zde pořádají i další akce. Zámek určitě stojí za návštěvu v období před Vánoci. Adventní trhy mají na tomto místě vskutku neopakovatelnou atmosféru. V létě zase můžete absolvovat vyhlídkovou projížďku vláčkem. Samozřejmostí je také zázemí pro návštěvníky v podobě restaurace, nudit se tím pádem určitě nebudete po celý rok.

A proč vlastně Schönbrunn? Původ názvu je potřeba hledat v pramenu, který je v parku stále k vidění. Schöner Brunnen čili krásný pramen zde objevil císař Matyáš. Traduje se, že kdo se z něho napije, měl by do roka a do dne zkrásnět.